Registrace na workshop níže v článku
Bezpečnostní směrnice jako např. NIS2 či ZoKB přinášejí organizacím řadu povinností. Často se přitom soustředíme na to, co nám chybí, a přehlížíme, co již ve firmě máme k dispozici. Na workshopu se podíváme na prostředí ServiceDesku a CMDB od OpenText z pohledu požadavků bezpečnostních směrnic a zamyslíme se nad tím, jak z existujících nástrojů vytěžit maximum. Máme kvalitní nástroj pro evidenci incidentů, ale umíme jej plně využít pro řízení kybernetických bezpečnostních incidentů?
Máme zavedenou CMDB, ale jak zvýšíme kvalitu dat, úplnost evidovaných aktiv a jejich vazeb? Evidujeme změny v infrastruktuře, ale dokážeme prokázat jejich bezpečnostní posouzení a schválení? Řídíme přístupová oprávnění, ale kde jsou hranice mezi evidencí požadavků a skutečným řízením přístupů? Společně si ukážeme, jak mohou SMAX a UCMDB podpořit oblasti řízení aktiv, konfigurací, změn, incidentů, provozní dokumentace, dodavatelů i kontinuity provozu.
Nebudeme hledat pouze nedostatky, ale především příležitosti, jak stavět na tom, co již dnes funguje. Cílem workshopu je vytvořit společný pohled na to, kde nám stávající nástroje pomáhají plnit bezpečnostní požadavky, a identifikovat konkrétní kroky, které nás posunou od evidence a procesů k prokazatelnému souladu s regulatorními nařízeními.
„Povinná osoba zavede a udržuje postupy pro detekci, evidenci, vyhodnocování a řešení kybernetických bezpečnostních incidentů.“ Tento požadavek ZoKB je jednou z oblastí, kde současný ServiceDesk SMAX poskytuje významnou podporu. Každý incident lze v SMAX evidovat, kategorizovat, přiřadit odpovědnému řešiteli a sledovat jeho celý životní cyklus od nahlášení až po uzavření. Díky tomu disponujeme auditní stopou, která umožňuje doložit, kdo incident zaznamenal, kdo jej řešil a jaká opatření byla přijata. SMAX také umožňuje řídit priority, eskalace a sledovat dodržování stanovených časů reakce a řešení. Současně lze vytvářet vazby mezi incidenty a evidovat opakující se situace, což pomáhá při hledání systémových příčin. V oblasti souladu se ZoKB však nestačí samotná evidence incidentů. Je potřeba jednoznačně definovat, které typy incidentů představují kybernetický bezpečnostní incident, jakým způsobem probíhá jejich klasifikace a kdo odpovídá za jejich vyhodnocení. Je nutné zajistit návaznost na proces oznamování incidentů příslušným orgánům a na interní eskalační mechanismy. Důležitým krokem je vytvoření standardizovaných postupů pro řešení jednotlivých kategorií bezpečnostních incidentů a jejich pravidelné testování. Ukážeme vám, že základní evidenční a procesní podpora je v SMAX již k dispozici, ale organizační pravidla a odpovědnosti je potřeba dále dopracovat.
„Povinná osoba identifikuje a eviduje aktiva podporující poskytování regulovaných služeb.“ Evidence aktiv představuje jeden ze základních předpokladů plnění regulatorních požadavků. CMDB umožňuje evidovat servery, aplikace, databáze, síťová zařízení i další prvky infrastruktury. Součástí evidence jsou technické parametry i vztahy k poskytovaným službám. Máme vytvořený základ pro přehled o prostředcích, které podporují klíčové procesy a služby. Evidence aktiv v CMDB rovněž umožňuje efektivněji vyhodnocovat dopady incidentů a plánovaných změn. Samotná existence CMDB však ještě nezaručuje splnění požadavků ZoKB. Je nezbytné ověřit úplnost evidence, správnost údajů a pravidelnou aktualizaci informací. Musíme rovněž určit vlastníky všech klíčových aktiv a definovat odpovědnosti za správnost evidovaných dat. Největší výzvou je zajištění toho, aby CMDB dlouhodobě odpovídala skutečnému stavu prostředí. Ukážeme vám, že technologický nástroj je dobrý základ, ale kvalita a úplnost dat je rozhodujícím faktorem úspěchu.
„Povinná osoba zajistí řízení změn s dopadem na bezpečnost regulované služby.“ Právě oblast řízení změn je tradičně jednou z nejsilnějších funkcionalit ServiceDesku. V SMAX evidujeme požadavky na změny, jejich schválení, realizaci i následné vyhodnocení. Každá změna vytváří auditní stopu a umožňuje zpětně dohledat, kdo ji navrhl, schválil a provedl. Proces řízení změn zároveň pomáhá minimalizovat riziko neřízených zásahů do prostředí. Díky evidenci změn jsme schopni zpětně analyzovat souvislost mezi změnami a vznikem incidentů. ZoKB však klade důraz nejen na evidenci, ale také na posouzení bezpečnostních dopadů změny. Je nutné zajistit, aby schvalovací workflow obsahovalo bezpečnostní hledisko a aby byly identifikovány změny s významným dopadem na regulované služby. Dalším krokem je standardizace kategorizace změn a definování povinných kontrolních kroků před jejich nasazením. Stejně důležitá je evidence urgentních změn a jejich následné vyhodnocení. Ukážeme vám, že i dobrý procesní základ řízení změn v SMAX je potřeba více propojit s požadavky kybernetické bezpečnosti.
„Povinná osoba řídí a eviduje přístupová oprávnění k informačním a komunikačním systémům.“ SMAX umožňuje evidovat žádosti o přístupy, změny oprávnění i jejich odebírání. Schvalovací workflow vytváří auditní stopu dokládající, kdo přístup požadoval a kdo jej schválil. Tento mechanismus významně podporuje princip odpovědnosti a dohledatelnosti. Prostřednictvím katalogu služeb lze standardizovat jednotlivé typy žádostí a sjednotit postupy jejich schvalování. V případě auditu lze doložit historii požadavků i jednotlivých rozhodnutí. SMAX však není systémem správy identit a oprávnění. Pro splnění požadavků ZoKB je nutné definovat pravidla pravidelných revizí oprávnění a ověřovat, že přidělené přístupy odpovídají pracovním rolím uživatelů. Je třeba také zajistit provázání evidence požadavků s reálnou správou účtů v jednotlivých systémech. Významnou oblastí je správa privilegovaných účtů a proces jejich schvalování. Ukážeme vám, že SMAX poskytuje kvalitní procesní podporu a možnost integrace na systém správy identit.
„Povinná osoba udržuje informace o konfiguraci a vzájemných závislostech aktiv.“ Právě zde představuje CMDB jeden z nejdůležitějších nástrojů pro plnění regulatorních bezpečnostních požadavků. Evidence konfiguračních položek umožňuje zachytit nejen jednotlivá aktiva, ale také jejich vzájemné vztahy a závislosti. Díky tomu lze snadno identifikovat, které služby budou dotčeny výpadkem konkrétní komponenty. Vazby mezi aplikacemi, databázemi, servery a síťovou infrastrukturou umožňují lépe řídit změny i incidenty. CMDB současně poskytuje podklad pro analýzu rizik a plánování kontinuity provozu. Oblast vztahů mezi aktivy však často bývá nejméně úplná. Je proto potřeba systematicky udržovat vazby mezi technologickými prvky a poskytovanými službami. Důležité je také určit vlastníky jednotlivých konfiguračních položek a zajistit pravidelnou aktualizaci údajů. Pro skutečné využití UCMDB je nutné, aby se stala důvěryhodným zdrojem informací pro všechny procesy IT i kybernetické bezpečnosti. Ukážeme vám, že CMDB není pouze seznam zařízení, ale klíčový zdroj informací pro řízení bezpečnosti a provozu.
„Povinná osoba vytvoří a udržuje provozní a bezpečnostní dokumentaci.“ SMAX poskytuje prostředky pro ukládání znalostních článků, pracovních postupů a provozních dokumentů. Díky tomu lze centralizovaně spravovat návody, metodiky a provozní postupy. Dokumentace uložená v systému je snadno dostupná a lze ji průběžně aktualizovat. Knowledge Base umožňuje sdílet znalosti mezi členy týmu a zajistit jednotný způsob řešení opakujících se situací. Tato funkcionalita představuje významný základ pro plnění požadavků ZoKB. Samotná existence úložiště však nezaručuje aktuálnost ani úplnost dokumentace. Je potřeba definovat odpovědnosti za jednotlivé dokumenty a nastavit proces jejich pravidelné revize. Je nutné doplnit některé bezpečnostní postupy, například scénáře řešení bezpečnostních incidentů nebo obnovy po havárii. Je třeba také propojit dokumentaci s evidencí služeb a aktiv v CMDB. Ukážeme vám, že SMAX je dobrá platforma pro základ a že skutečnou hodnotu přinese kvalitní a udržovaná dokumentace.
„Povinná osoba řídí bezpečnost rizik vyplývajících z dodavatelských vztahů.“ Požadavky NIS2 významně rozšiřují důraz na bezpečnost dodavatelského řetězce. SMAX umožňuje evidovat dodavatele, servisní smlouvy a vazby mezi dodavateli a poskytovanými službami. Díky této evidenci lze identifikovat, kteří externí partneři podporují konkrétní systémy a služby. Zároveň je možné navázat dodavatele na jednotlivá aktiva a konfigurační položky. Při řešení incidentů nebo plánování změn tak máme přehled o nutných kontaktech a odpovědnostech. Pro plnění požadavků ZoKB je však nutné rozšířit evidenci o bezpečnostní hodnocení dodavatelů a výsledky jejich pravidelných přezkumů. Je třeba rovněž evidovat bezpečnostní závazky vyplývající ze smluvních vztahů. Další oblastí je hodnocení kritičnosti jednotlivých dodavatelů vzhledem k poskytovaným službám. Evidované informace by měly sloužit jako podklad pro řízení rizik třetích stran. Ukážeme vám, že SMAX je dobrým základním nástrojem a že bezpečnostní řízení dodavatelů se musíme dále formalizovat.
„Povinná osoba zajistí schopnost zachovat nebo obnovit poskytování regulovaných služeb.“ Oblast kontinuity provozu je úzce propojena s evidencí služeb, aktiv a jejich vzájemných vztahů. UCMDB poskytuje informace o technických komponentách, na kterých jednotlivé služby závisejí. Díky tomu lze lépe identifikovat kritické systémy a vyhodnocovat dopady výpadků. SMAX současně umožňuje evidovat incidenty, havárie a následná opatření. Knowledge Base slouží jako úložiště plánů obnovy a provozních postupů. Tyto funkcionality vytvářejí důležitý základ pro budování procesů kontinuity provozu. Pro splnění požadavků ZoKB však musíme doplnit formální identifikaci kritických služeb, cílové parametry obnovy a scénáře zvládání krizových situací. Je nutné definovat odpovědnosti jednotlivých týmů během výpadků a pravidelně testovat připravené postupy. Samostatnou oblast představuje propojení plánů kontinuity s aktuálními daty uloženými v CMDB. Ukážeme vám, že SMAX a UCMDB poskytují důležitý informační základ a že skutečná připravenost na krizové situace vyžaduje také procesní a organizační opatření.
V případě zájmu o účast na daném workshopu vyplňte registrační formulář